streda 15. mája 2013

Anything could Happen part 20


„Dobře,uvidíme se“zamával mi a odešel.Před prahem bylo pár dopisů,'Jestli budeš na koncertě ta jsi mrtvá.!!!“
___
Všechno jsem hodila do koše.Cítila jsem se velmi dotčená,nikomu jsem nic neudělala,myslím si že si to nezasloužím.
****
Doufoukala jsem si vlasy a šla si dělat make-up.Namalovala jsem se jemnými stíny,udělala linky a vlasy si natočila do loknů a dala si čelenku přes čelo.Na sebe jsem si vzala legíny a delší bílí triko s flitrovaným srdíčkem uvnitř.Ještě jsem to doladila přívěšky,vzala si bílí supry a kabelku.
„Tati já už jdu dobře?“zamávala jsem mu ve dveřích a vyšla jsem ven.Stál tam Paul a čekal na mě.
„Ahoj Andy.“usmál se.
„Ahoj,Paule?“přišla jsem k němu blíž.
„Ano?Děje se něco?“vypadal vyděšeně.
„Dneska mi přišlo pár dopisů od fanynek,vyhrožují mi a já mám strach.“sklopila jsem zrak a anažila se neplakat.
„Andy,budu s tebou neměj strach.“pohladil mě po rameni a mě se trochu ulevilo.Momohl mi do auta a my hned vyrazili.Přijeli jsme o něco dřív abychom zabrali místa.U vchodu byla spousta fanynek.Mě Paul protlačil ke vchodu a vedl na své VIP místo,kde už byla El.
„Ahoj!“objala mě.
„Ahoj.“přisedla jsem si.Povídali jsme si a dělali blbosti.
„Hej Andy,co tu děláš?!“křikla na mě nějaká holka,která vypadala dost naštvaně.
„Jsem tu na koncertě?“zasmála jsem se.
„A?Na tvém místě bych se tu neukazovala.“začala se smát své blbosti.
„Prosim?“vstala ze sedačky Eleanor.
„Ty jí nadávat nebudeš je ti to jasný?Co jsi ?Nejsi nic a nevíš o ní nic tak se seber a odejdi!“křikla na ní.Ta holka nevypadala,že by se jí nějak chtělo pryč,naopak seskupilo se vedle ní spousta holek,které si přáli abych odešla.
„To vám vadí já?Fajn já odejdu dobře.“vstala jsem ze sedačky.
„Andy nemusíš to dělat“zastavila mě El.
„Nedělám to kvůli nim.“vzala jsem si kabelku a prodrala tím davem.Vyšla jsem z budovy,byla docela zima a já na sobě měla jenom triko.Nevěděla jsem kam mám jít a co dělat,domů nemůžu nechci aby se táta dozvěděl o tom že mi nějaký pipky nadávájí a vzal si mě sebou do Austrálie.'Co když ten manažer měl pravdu,jsem jenom na potíž a nikdo mě nemá rád.'Sedla jsem si na obrudník a hlavu si schovala do kolen.
„Andy co to děláš?“přiběhl za mnou Paul.
„Nebudu kazit klukům koncert přece.“vzdychla jsem.
„Andy to neříkej pro Nialla je to důležitý vrať se prosím.“prosil mě.Obtátila jsem pohlad k němu v jeho očích byla vidět upřímnost a dobrota.Nakonec jsem se nechala překecat a šla zpátky,ale nesedla jsem si do VIP lože,stála jsem u bodigárdů a sledovala kluky jak si to užívají na scéně.NEdokázala jsem se uvolnit,něco mě žralo uvnitř a nechtělo přestat.
„Lidi chci něco říct“řekl do mikrofonu Niall a všichni začali ječet.
„Je tu jedna osoba.Vy si nedokážete představit jak je pro mě důležitá,chtěl jsem enom říct aby jste respektovali moje rozhodnutí,protože ona je dokonalá,úžasná a nejkrásnější na světě.“zamrzla jsem a poslouchala každé písmenko co vypustil z úst.Motýlci poletovali v mém břichu.Z mých očí vyšla malá slza štěstí.
„Tahle písnička je pro ní.“usmál se na mě a kluci začali zpívat Last first kiss,on dobře ví,že je to moje oblíbená.Sledovala jsem každý jeho pohyb,jeho oči svítily jako malé lampionky a doháněli mě k šílenství.Ten pocit byl nepopsatelný,věděla jsem,že nejsem sama a on je tu se mnou a bude pořád.Srdce mě příjemně bolelo,bylo to jenom tou radostí,že pro tebe někdo udělal takové gestlo.
„I love you Andy...“pošeptal do mukrofonu na konci písničky.Chtělo se mi skákat a křičet.Mávala jsem na něj a on na mě taky.Nakonec jsem se jenom přece rozhodla jít za Eleanor.
„Uff jsi tu,takže jsi to stihla.“objala mě.Je úžasný člověk je to pro mě jako sestra,kterou jsem nikdy neměla.S Eleanor jsme to konečně rozjeli,chovali jsme se jako opravdové fanynky skákali jsme,tancovali a křičeli.
„Andy?“přišla za mnou malá holka.
„Ano drahoušku?“
„Tady máš,chtěla jsem ti to dát.Mám tě moc ráda aa i Eleanor,Perrie a Dani.“podala mě a El růže.
„děkuju jsi úžasná“objala jsem jí,na jejím obličeji se objevil krásný úsměv.Bylo to dojemný a krásný.S El jsem se na sebe usmáli a pokračovali v bláznění.
***
„Tati jsme tady!“otevřela jsem dveře od domu a vedla sebou celou bandu.
„Zdravím lidi,pojďte ke stolu.“ukázal na krásně prostřený stůl.
„Jak jsto zvládl?“zasmála jsem se.
„Kouzla a magie.“šťouchl do něj.Všichni jsme zasedli ke stolu,seděla jsem vedle Nialla a El,naproti mě byl Harry.Sladce se na mě usmíval.
„Je to hodně dobrý“mlaskal Niall.
„Nialle chovej se alespoň za stolem normálně.“kolp do něj pod stolem Louis.Všichni se zasmáli a začali rozebírat různé věci.
„To je dobře,že jsi to na koncertě řekl Nialle,už snad přestanou nadávat a vyhrožovat Andy.“řekl Louis a já začala kašlat.Eleanor do něj kopla a on se začervenal.
„Cože?“vykulil oči táta.
„Už je to v pořádku tati,nemusíš se bát.“snažila jsem se ho uklidnit.
„Ne není,Andy já mám o tebe strach copak to nechápeš.Pojedeš se mnou.“
„Ne nesmíte mi jí vzít,nezvládnu to tu.“sklopil zrak Niall a chytil mě za ruku.
„Nesmíte jí vzít nám,strejdo já se o ní postarám.“poplácal ho po rameni Zayn.
„Zayne slib je slib,musíš ho dodržet.“mrkl na něj táta.
„My ho dodržíme všichni.“pohladila mě po ruce Eleanor,táta se usmál a zakousl se do kuřete.
****
„Budeš mi chybět zlato dávej na sebe pozor.“naposledy mě objal,potom objal Nialla a Zayna a nastoupl do letadla.Slzy mě tlačily do očí,nedokázal jsem je zastavit.Mávala jsem jako blázen,bolela mě ruka ale pořád jsem mávala a moje slzy pořád tekly.
„Andy letadlo už vzlétlo pojď“vzal mě za ruku Niall,nevnímala jsem ho.Odletěl mi a mě tu nechal,bez táty jsem nikdy nebyla víc než měsíc a teď sem bude lítat jednou za půl roku.
Jeli jsme ke mně domu,do auta naložili krabice a jeli k Niallovi.Tam jsem všechno vybalila a šla si lehnout.Niall byl na zkoušce dnes mají opět koncert.Šla jsem do kuchyně a udělala si hrnek čaje,miluju černý čaj s mlékem,táta říkaval,že to takhle pila mamka.
Upíjela jsem každý doušek a vzpomínala na dětsví se Zaynem,tátou v Bradfordu.Z přemýšlení mě dostal telefonát od El,chtěla se sejít u kafe.Domluvili jsme že za půl hodiny budeme u Starbucksu na Oxford street.Oblékla jsem se a vyšla z domu.Šla jsem pěšky,není to nějaká dálka.Na jedné křižovatce jsem uviděla malé koťátko které se klepalo a stálo uprostřed silnice,zaznamenala jsem auto které jelo přímo na něj.Řidič se vůbec nevěnoval autu,skočila jsem do cesty..jakoby se mi zastavil svět.Světlo,auto a záblesk celého života.Bolest putovala mým tělem jako rychlost světla.Uviděla jsem jenom to malé koťátko co utíká.A potom jenom tma.

Žiadne komentáre:

Zverejnenie komentára